administrativní objekty / realizace / 2019 / Palmovka Park Libeň
Palmovka Park Libeň

Palmovka Park Libeň

Autorský tým:  Jan Aulík, Jakub Fišer, Leoš Horák
Autorská spolupráce:  Alena Sedláková, Petra Skalická, Lucie Chroustová, Jakub Hemzal, Monika Čížková, Jan Bárta
Developer/investor: Metrostav Development
Generální dodavatel: Metrostav divize 3
Návrh stavby: 2012
Realizace: 2016 – 2018
Fotografie: AI photography, Jan Slavík

Nové kancelářské budovy nejsou u nás zvlášť oblíbeným druhem typologie u laické, ale ani u odborné veřejnosti a nic na tom nemění ani argumentace, že se mimo jiné jedná o náhradu pracovních příležitostí z bývalých průmyslových čtvrtí, jako byly například Smíchov, Vysočany a je i Libeň. Kancelářské budovy ale při splnění určitých urbanistických předpokladů mohou být normálním městotvorným prvkem s městským parterem a některé z nich je v budoucnosti poměrně jednoduché změnit na bytové a další funkce.

Urbanistický koncept námi navržené zástavby navazuje na předchozí práci architekta Josefa Pleskota, na stávající kancelářské budovy Palmovka I.a II. a také na jeho Urbanistickou studii Libně z roku 2010. To, co bylo pro naši práci z této Urbanistické studie podstatné, bylo především chápání této části Libně s její historií židovské čtvrti jako specificky prostupného území bez rigidního blokového schématu.

Zakázka získaná na základě architektonické soutěže pořádané společností Metrostav Development byla pro nás mimořádnou příležitostí v několika rovinách. V urbanistické rovině to byla možnost aktuálně vyjádřit městský blok, redefinovat jeho charakter pro konkrétní prostředí a funkci. Současně také zapojit do prostorových vztahů navrženého bloku i historickou výrobní halu, technickou kulturní památku.  V architektonické rovině to byla příležitost navrátit do budov umělecká díla tvořená už jako jejich součást, tak jak to bylo v historii běžné.

Blokové schéma zástavby obecně nenahraditelné pro definování srozumitelného veřejného prostoru a spolupůsobení jednotlivých domů jsme přizpůsobili specifické situaci dvou kancelářských budov tvořících s konverzí staré výrobní haly strukturu jasně prostorově vymezenou do ulice Voctářovy i k Libeňskému mostu, ale pro veřejnost průchozí přes široké pobytové schody a malou piazzetu směrem k Libeňskému přístavu. Všechny tři objekty jsou do sebe zaklíněné s malými mezerami, spárami mezi nimi a tvoří „ porézní blok“, prostupný blok.

Historická výrobní hala byla od počátku uvažovaná jako trvalá součást navrženého bloku, v průběhu projektu byla pro svoje unikátní dřevěné sbíjené vazníky na rozpon necelých 21 metrů zapsána jako technická kulturní památka, což ještě zesílilo její význam v celé struktuře a důraz na její památkově korektní obnovu i funkční využití. V části haly je navržena veřejně přístupná restaurace, ve zbývající části je připravena pro výstavní účely.

Součástí obou kancelářských budov jsou i dvě umělecká díla umístěná v jejich veřejně přístupných částech.

V budově III. je umělecké dílo umístěné v prosklené hale, spojujícím článku mezi vlastní budovou a historickou halou. Tato hala je integrujícím článkem celého bloku a má celou řadu funkcí. Je v ní lobby, vstup do restaurace, bezbarierové propojení s úrovní Libeňského mostu a kavárnou i průchod z piazzety k ulici Vojenově. Umělecké dílo je přibližně tři metry vysoká skulptura s názvem Průnik od Jana Poupěte odkazující na průmyslovou minulost místa s Libeňskými doky, naznačuje pomyslnou osu mezi Libeňským přístavem a historickým centrem Libně.

V budově IV. umělecké dílo představuje rozsáhlá nástěnná malba Vodopád od Patrika Hábla v prostoru eskalátorového koridoru spojujícího ulici Voctářovu s výtvarně řešeným centrálním atriem, v jehož nejnižším podlaží je lobby objektu IV a propojení na Libeňský most.

Budova III. má sedm nadzemních podlaží a podlažní plochu 11.270m2, budova IV. také sedm nadzemních podlaží a podlažní plochu 12.400 m2. Historická jednopodlažní hala má v části restaurace plochu 640m2 (vč. jejího zázemí), ve výstavní pak plochu 850m2.