Zahrádka vinotéky Red pif

Malý trojúhelníkový prostor cca 13×5 metrů na nároží ulic Betlémská a U Dobřenských, přiléhající ke zdi dvora Náprstkova muzea byl v době, kdy jsme před cca rokem v parteru protějšího domu dokončovali interiér vinotéky Red pif, zapomenutým a zdánlivě nevyužitelným místem. Stanovištěm kontejnerů separovaného odpadu, plným nepořádku a páchnoucím močí.
Letos jsme sem navrhli venkovní zahrádku – po získání souhlasu vlastníka pozemku stačilo realizovat symbolické ohrazení prostoru z nehoblovaných fošen a vznikl klidný kout, kde lze v centru města posedět pod korunami vzrostlých javorů. Náš nápad, že by na předpolí vstupu mohla být umísťována díla mladých umělců, majitel vinotéky uvítal s nadšením. Po dohodě s Galerií Jaroslava Fragnera jsme zde instalovali sochu Sádrokarton story Jakuba Juráska. Za dva dny bylo – v podstatě svépomocí – vše hotové a připravené k užívání.
Další dění výmluvně ilustruje diskusi na téma veřejný prostor ve městě. Turisté jsou nadšení – zastaví se, dají si skleničku, vyfotí se. Místní píší petice za odstranění – soše přezdívají Blijící kůň. Úřadům se to nelíbí. Na graficky ztvárněný popis přiléhající zdi názvy francouzských vín, navržený Pastou, nemá majitel již odvahu. Kout plný hoven nikomu nevadil, zahrádka najednou vadí téměř všem… co je správně?