Palmovka

Územím této části Libně se zabýváme dlouhodobě, jsme autory první etapy Porézního prostupného bloku u Libeňského mostu, jehož součástí je i konverze historické průmyslové haly. Už při navrhování těchto budov jsme v roce 2011 postrádali jakýkoliv ucelený urbanistický koncept na návazné území „Pentagonu“ Palmovka a začali jsme si tudíž připravovat celkový názor na jeho podobu. Chápali jsme to jako nezbytnou podmínku pro stanovení koncepce celkových vazeb, ale hlavně pro správné doplnění chybějící prostupnosti v rámci „dílčí“ úlohy areálu Palmovka Park.

V průběhu roku 2019 se po dokončení této etapy – objektů Palmovka Park III, IV a 0 – navíc ukázalo, že záměr tunelového Obchvatu Libně Sever, ústící do ulice Voctářovy přestává být barierou pro dokončení započatého Libeňského bloku označovaného Palmovka Park.

Zdá se až neuvěřitelné, že mezi kvetoucím Karlínem a probouzející se Libní, v blízkosti celoměstsky významné stanice metra i tramvaje, pár set metrů od vltavského břehu existuje obrovské, opuštěné, prázdné území, ve kterém stále nejenomže neprobíhá změna k lepšímu, ale ani není urbanisticky připravena: Na protější stranu předpolí mostu navazující na areál Palmovka Park totiž nadále neexistuje ani po osmi letech žádný relevantní urbanistický koncept. Proto jsme se naše úvahy rozhodli dopracovat a materiál, vycházející z naší dlouhodobé znalosti území poskytnout k širší diskusi.

Za základní principy našeho urbanistického návrhu jsme si stanovili nastavení přiměřené intenzity městského prostředí v prostoru Libeňského „pentagonu“, dotvoření celoměstského vztahu mezi Libeňským mostem a Libní, odpovídající současnému střízlivému přístupu k motorové dopravě, vnímání specifického charakteru historické blokové zástavby v Libni, maximální využití stávajících dochovaných historických objektů pro udržení paměti místa a konečně vytvoření kvalitních parkových ploch a veřejného prostoru ve stopě původní železniční dráhy na Těšnov, umožňujícího snadný a příjemný prostup územím pro pěší.