Bytový dům Výhledová

Pozemky pro stavbu jsou situovány v území rezidenčního charakteru, které se rozkládá na jihovýchodním úpatí Dívčích hradů a přes Žvahov přechází až k Hlubočepům. Území bylo zastavováno zejména v první polovině 20.století, jeho charakteristickým stavebním typem jsou solitérní „činžovní vily“ či větší rodinné vily, obdobně jako v dalších případech v této době v Praze vznikajících rezidenčních čtvrtích.
Takto započatý rozvoj v daném typu zástavby však v průběhu času nebyl zcela respektován. V druhé polovině 20.století dochází k dostavování okrajových částí lokality v rozporu s uvedenou převažující tendencí, na západním konci nad Hlubočepy je temeno svahu zastavěno řadovými domy, na opačné straně (místě řešené parcely) dochází k realizaci několika bytových domů, přičemž zejména poslední etapa výstavby panelových domů podél ulic Výhledová a Prosluněná je pro další uvažování o uspořádání námi navrhované stavby určující: zvolená –dobová – technologie výstavby sousedních domů (panelová prefabrikace) svými limity architektonickými i realizačními místo nenávratně poškodila, pro její realizaci bylo třeba rozsáhlých terénních úprav, vzniklé „lavice“ násypů byly stabilizovány betonovou opěrnou stěnou, jež vytváří nepřirozenou barieru, panelová technologie se obtížně přizpůsobuje morfologii terénu, kdy se formou uskakovaných sekcí i odskoků jednotlivých domů snaží kopírovat úpatí svahu.
Přestože je při zpětném pohledu zřejmé, že výstavba standardizovaných panelových domů v takto exponovaném místě byla chybou, návrh se vůči jejich hmotám nevymezuje. Smyslem navrženého řešení je korekce prostorových vztahů v místě, spočívající v zapojení stávajících domů do pomyslného celku, dokomponovaného bloku.
Hlavní hmota domu je navržena na úpatí existujícího svahu. To vychází z našeho přesvědčení, že pro dokončení kompozice zástavby je správné respektovat geometrii ulice Výhledová, tento přístup umožňuje zmíněné kompoziční dokončení „bloku“.
Takové umístění stavby je také logické z hlediska přirozené morfologie terénu v daném místě a je více ohleduplné ke stávající zástavbě v ul. Prosluněné –zastavovací stopa znamená větší odstup uvažované novostavby od stávajících bytových domů.
Toto řešení také umožňuje integrovat stávající opětnou zeď do struktury zástavby, v pomyslné spáře mezi touto stěnou a novostavbou jsou umístěny nové veřejné schody, propojující obě ulice (Prosluněnou a Výhledovou) zlepšující prostupnost územím v místní terénní konfiguraci.
Navržený objem stavby je komponován tak, aby byly přes jeho hmotu v co největší míře zachovány výhledy ze stávajících bytů v panelovém domě v ulici Prosluněné. Díky navrženému umístění a terénní a hmotové modelaci se navrhovaný dům ve své podstatě uplatňuje do ulice Prosluněné jako jedno až dvoupodlažní. To zajišťuje minimalizaci dopadů dostavby na kvalitu bydlení (výhledu) z bytů v sousedním stávajícím objektu, jehož první podlaží je využíváno jako garáže a není obytné.
V rámci studia výše popsaných vztahů (urbanistická struktura/ podlažnost/výhledy/ kapacita) byla i s ohledem na uvedené záměrně část objemu stavby formována jako samostatný objekt – klínovitý tvar svažitého pozemku je využit pro doplnění struktury o druhou menší hmotu samostatného objektu, jež je určitou formou řadového trojdomku. Ten je situován k ulici Prosluněná, v jeho případě se jedná o dvoupodlažní stavbu (směrem do svahu – k údolí, směrem k ulici Prosluněné je objekt jednopodlažní, tedy opět v úrovni nebytového přízemí panelových domů).
Ohled na okolí není ale jedinou kvalitou tohoto řešení, meziprostor definovaný dvojicí navrhovaných domů formujeme do podoby společné zahrady, ke které přiléhají rovněž soukromé terasy a předzahrádky sem orientovaných bytových jednotek s tím, že právě terénní konfigurace umožňuje dostatečné soukromí pro jejich užívání.
Z urbanistického hlediska pak tato menší hmota odkazuje k měřítku původní rezidenční zástavby (pozice stavebního pozemku tvoří přechod mezi její strukturou a lokalitou panelových domů), prostorově ale také koriguje proporci „vnitrobloku“ ulice Prosluněné.
Popsaná koncepce je pak určující i pro vlastní architektonické a dispoziční uspořádání navrhované dvojice domů. Orientace bytů je převážně s výhledem na údolí Vltavy, ve větším objektu u ul. Výhledová jsou navrženy dvě schodišťové sekce pro čtyřpodlažní část, třetí sekce pak pro část dvoupodlažní. Hlavní fasáda do Výhledové je řešena jako forma průběžného balkonu, doplněného hlubšími zářezy, umožňujícími využít je jako skutečnou plnohodnotnou venkovní součást bytů. Pro zajištění ochrany venkovních pobytových ploch před povětrností a hlukem z Jižní spojky a Barrandovského mostu jsou navrženy posuvné paravány s transparentní výplní.
V druhém menším objektu je orientace uspořádání bytových jednotek (trojice 4+kk řešených jako samostatné „domky“) uvažována obdobně s tím, že do ulice Prosluněné jsou ve vstupním podlaží orientovány vstupy do bytů vč. samostatných garáží.
Skladba bytů je navržena jako různorodá od malých 1+kk po velkorysé výměrou nadstandardní jednotky 5+kk. Důvodem této různorodosti – kromě dle našeho názoru vhodné sociální diverzity struktury budoucích obyvatel – je opět reakce na vztahy domu s okolím. Nadstandardní jednotky jsou situovány v pozicích s výhledy na město, naopak v nižších podlažích jsou navrhovány byty menší a běžných kategorií 4, 3 a 2+kk, nabízející možnost bydlení v klidné rezidenční lokalitě.
Hromadná garáž je navržena jako suterén pod větším z domů, vjezd je uvažován z ulice Výhledová ve vhodném místě ve vztahu osazení objektu do terénu tak, aby byla minimalizována jeho plocha a potřeba ramp. Navržená „nika“ vstupu a vjezdu je zároveň využita pro venkovní návštěvnická parkovací stání.