Karlín Urxova

Zadání pro naši práci představuje celkové dokončení městského bloku, který ale v západní části pozemku nelze uzavřít zcela. Historické, památkově chráněné objekty navždy ponechají jedno čelo bloku otevřené, nedokončené. Tato skutečnost neznamená sama o sobě žádnou sníženou kvalitu budoucího celku. Pro Prahu je charakteristické nestejné měřítko a výška objektů a pro nás bylo zvládnutí této danosti PRVNÍ PRINCIPIELNÍ VĚCÍ při tvorbě konceptu – nové objekty řádově většího měřítka než původní historické stavby by s nimi měly tvořit harmonický celek a zprostředkovat ve svém objemu i zobrazení měřítka těchto staveb. Současně by měla mít architektonická forma objektu do Rohanského nábřeží určitý kompoziční přesah směrem k otevřené části bloku, aby byl alespoň symbolicky, a uliční čára Rohanského nábřeží nepůsobila nedokončeně. Toho se snažíme dosáhnout metodou konického zúžení čela objektu a jeho překonzolováním v západní části hmoty a dále horizontálním členěním severní fasády, která překonává v náznaku neukončitelnou mezeru až k administrativnímu objektu Keystone. Tato forma dynamického členění fasády je současně symbolem prémiových značek automobilů, kterým je věnován celý rozsáhlý parter budovy, vystihuje jejich dynamiku a eleganci.

DRUHOU PRINCIPIELNÍ VĚCÍ konceptu je řešení bytového objektu v rámci celého bloku, který má být převážně administrativní. Umístění bytového domu je z mnoha důvodů potřebné – od žádoucí diverzity funkcí, přes zprostředkování vhodného členění jednotlivých objektů podle prostředí ulic až po proporční podmínky funkcí Územního plánu. Spornou stránkou malého bytového objektu v rámci administrativního areálu a retailového dvora je jeho „ztracenost“ v nerezidenčním prostředí a obecně menší atraktivita bytů v nižších podlažích, pokud by měly být nabízeny jako byty luxusní. Na základě předchozích úvah jsme navrhli menší, ale výrazný dům v podobě jakéhosi periskopu, který dokáže pro podstatnou část bytů (těch větších) zajistit jedinečný výhled přes karlínské střechy na panorama Pražského hradu. Užší část domu v uliční frontě obsahuje kromě výtahu a schodiště ještě malé byty, u kterých lze nároky na atraktivní výhled částečně postrádat a jejich celková výměra oproti bytům nad rovinou karlínských střech je optimalizovaná. Čerpání koeficientu podlažních ploch pro méně atraktivní a ekonomicky slabší část investice – byty v nižších podlažích, je tak jediným možným způsobem minimalizována v situaci, kdy umístění bytů ve vyšších podlažích přímo nad kancelářemi je v komerčním developmentu zásadně komplikované. Navrhované administrativní objekty odpovídají standardu A v dané typologii a celkově vyšší úrovni budov na Rohanském nábřeží. Výsledná struktura vytváří možnost rozdělení na tři autonomní objekty – dva nestejně veliké administrativní a jeden bytový, s možností dvou etap výstavby – jedna etapa představuje větší administrativní objekt (7442 m² pronajímatelné plochy), druhá etapa představuje menší administrativní objekt (2559 m² pronajímatelné plochy) společně s bytovým objektem (1626 m² užitné plochy).
Na druhé straně existuje možnost propojit v jednom či více nadzemních podlažích oba administrativní objekty spojovacím tubusem a vytvořit tak systém fungující buď pro jen jednoho nájemce anebo s jen jednou recepcí. Poměrně neobvyklé řešení bytového domu v proluce mezi administrativními budovami nepředstavuje nijak složité řešení, vykonzolování části hmoty nad administrativními objekty je umožněno bez větších nákladů voštinovým systémem, kde část příček má formu nosných stěn s velkou statickou účinností. Celou věc je třeba posuzovat i v kontextu celé dostavby bloku, poměrně malá část bytového objektu dává jasnou identitu celku, nemusí být potom kladen přehnaný nárok na náročnost kancelářských obvodových plášťů, kterých je naopak velmi značný rozsah.