Územní plán města Klatovy

Cílem péče o obraz sídla má být záruka harmonického vývoje obrazu sídla, který bude v souladu s jeho kulturní minulostí. Toho v žádném případě nemá být dosahováno výhradně zachováním starého, nebo vyloučením nových vlivů v architektonickém či socioekonomickém ohledu. Teprve uvědoměním minulosti, přítomnosti a budoucnosti se může obraz sídla vyvinout takovým způsobem, aby i v budoucnu mohl být považován za kulturní výraz jeho obyvatel, regionu, země a společnosti. 1)

Panorama, visící v sálu klatovské radnice, asi nejlépe popisuje proměnu obrazu města a okolní krajiny za posledních sto let. Nejedná se o výjimku – 20. století přineslo nečekaný rozvoj a možnosti, ale také několikeré změny hodnot a řádu. Současný vzhled měst a krajiny je dokumentem doby, která postupně proměnila obdiv k pokroku a modernitě v extenzitu a ztrátu přirozenosti. Setrvačnost jejího myšlení ovlivňuje i územní plánování. I stávající územní plán Klatov je poplatný tomuto přístupu. Příprava nového je proto příležitostí ke změně kursu.  Má-li být dobrý, musí být ale také nadčasový.  Jeho cílem by mělo být město jako životný organismus, odolný vůči předem těžko předpokládaným krátkodobým výkyvům a pružně reagující na aktuální podněty.  Tak, jako ve zdravém těle, nám jde především o plynulé a harmonické toky energií v jeho tkáni. Soustředíme se proto na definici obrazu města a jeho uspořádání z pohledu struktury a identity.

Územní plán má být širokou a respektovanou dohodou obyvatel o podobě a směřování jejich města. Proto je nejdříve nutné znovu pojmenovat hodnoty, které jsou všemi sdílené a jsou tak pevné, že přese všechno uvedené přetrvaly. Klatovy je mají.

První je historické jádro, základ panoramatu města, jeho struktury a organizace. Druhou je poloha Klatov v krajině a její reliéf – land art homolí, mezi kterými je město usazeno. Třetí je linie Drnového potoka a na něj navazující meandry Úhlavy. Tuto trojici vnímáme jako základní prostorové a kompoziční prvky, které existují a jsou nadčasové a silné. Chceme, aby znovu vynikly.  Vycházíme tedy z toho, že vše podstatné je k dispozici. Radikální činy nejsou třeba, stačí posílit pozitivní faktory a eliminovat existující negativní, prostě – trochu ve městě uklidit.

Současný stav Klatov ovlivňuje – tak jako mnohá česká města – doprava, respektive míra prostoru, který pro sebe v jejich centru nárokuje.  V úpravě, jejíž koncept nabízíme, nejde pouze o vyloučení tranzitní dopravy, ale o dotvoření a nové provozní uspořádání celé osnovy místních komunikací. Vyvážené řešení musí poskytnout odpovídající distribuci všech provozních vztahů podle možností zastavěného území a potřeb jeho rozvoje. To umožní zásadní změny dopravní situace v zóně hradebního okruhu a postupnou proměnu celého obvodu historického jádra. Vznikne příjemný městský prostor – parkový prstenec. V dopravní soustavě města preferujeme pohyb chodců, ale respektujeme přiměřenou a plynulou dostupnost městských i vnějších cílů automobilem. Jde o svobodu volby. Návrh sleduje efektivní využití a doplnění stávající uliční sítě, přiměřené náklady a postupný rozvoj nezávisle na realizaci nového silničního obchvatu.

Město a krajina

Pamět je opakovaná možnost. Paměť umožňuje návraty.  Paměť krajiny má dvě složky – přírodní a kulturní. 2)

Šumavské podhůří a Švihovská vrchovina vytvářejí kolem města neopakovatelnou scenérii – na severozápadě modelují horizont kopce Vrch, Husín, Na pohodnici a Pokrývadlo, na jihovýchodě Výhořice, Holý a Zaječí vrch a vymezují tak širší rámec extravilánu města. Historické jádro, položené na vyvýšeném úpatí vrchu Na harfě nad Drnovským potokem, je ve vnitřním panoramatu doplněno Křesťanským vrchem, Klatovskou hůrkou a sady Jana Husa. Všechny tyto zarostlé vrcholky jsou pro obraz města určující. Úpatí kopců po jeho obvodě proto nesmí být zastavována, s výjimkou navržených korekcí existující zástavby.  Vrchům uvnitř města je třeba vrátit ztracený význam a iniciovat jejich atraktivitu.  Vždyť významné (a nejhezčí) pohledy na město jsou právě od Klatovské hůrky a z Křesťanského vrchu!

Existuje i druhá vrstva krajinného charakteru města – krajina vnitřní, skrytá, složená z místní tradice, z prvků nezbytných pro orientaci v jeho struktuře a nezbytných pro jeho identitu. Její význam je stejně důležitý. Kromě lokálních prvků v jednotlivých čtvrtích mají Klatovy jeden – pro vnitřní krajinu určující – fenomén, Drnový potok.  Na jeho linii jsou jako korále navěšena významná místa v „interieru“ města – tvrz v Lubech, Mercandinovy sady, Tylovo náměstí… Koryto potoka je sice zanedbané, degradované navigací a vedením teplovodu, přesto má potenciál stát se zelenou osou města v těsném dotyku s parkovým prstencem jeho centra. Osou, kterou lze projít od severu k jihu a případně dál, do luk a polí u Sobětic, či meandrů Úhlavy u Tajanova na severozápadě. Potenciál o to silnější, že morfologie terénu ve městě vytváří podél něj řadu kolmých údolí – zelených radiál, které město pravidelně člení a činí jej prostupným.  Jejich organický rastr může propojit krajinu vnitřního města s okolím v jeden harmonický celek s jasnou strukturou a určitou přirozenou nepravidelností.

Okolní krajinu je nutné začít aktivně užívat, aby se do ní město znovu začlenilo, a nebylo jen jejím parazitem. Se ztrátou přímé závislosti jako na zdroji obživy se krajina stala mnohdy přítěží – časovou ztrátou úměrnou potřebě překonat určitou vzdálenost. Pozbyly-li plochy okolo města částečně původní funkci produkční, zkusme vybrané sektory proměnit v rekreační. Ty zbývající navraťme tam, odkud si je předkové vzali – přírodě.  Náš koncept zelených radiál a městských humen, který popisujeme níže, je možností přirozeného kontaktu města a jeho obyvatel s okolím jako míst rekreace – procházek či sportu. Navržené linie doplňují plochy luk a jsou lemovány alejemi. Nové výsadby alejí a doplnění stávajících považujeme za důležitou součást prostorové skladby okolí města. Aleje, stále ohrožený prvek kulturní krajiny, posilují kvality přírodního i vystavěného prostředí.  Nejde jen o efekt prostorový či estetický, nezanedbatelný je i smysl ekologický.  Navrhujeme proto nové linie ve vazbě na vnitřní krajinu města a na zelené radiály, podél rekreačních stezek – procházkových cest a vodních toků. Podrobnému řešení konceptu alejí a jejich druhové skladbě by měla být v konečném návrhu územního plánu věnována zvláštní pozornost.

Skladba města

Prostorový strukturální plán (…) je znázorněním politické vize urbanistického rozvoje v určitém časovém a prostorovém kontextu. Jsou v něm zakotveny koncepce pro vývoj hlavních prostorových urbánních a krajinných struktur. Jejich konkrétní vyplnění je však ponecháno aktuální míře rozvoje společnosti a urbanistickým trendům. Jedině tak je možné reagovat na společenské tendence, aniž se neustále musí měnit ambice kvalitativního řešení 3)

Pro definici nového uspořádání Klatov si nejprve připomeňme základní fenomény, o které se koncept našeho řešení opírá, respektive, které jej ovlivňují. Za pomoci tzv. SWOT analýzy jsou vstupy následující:

Silné stránky

1/ Krajinný kontext

+Silná identita místa
+Dobrá dostupnost přírodních ploch z centra města
+Rozvoj turistiky, rekreační zázemí
-Plánované dopravní stavby
-Degradace volných ploch v extravilánu města roztroušenou zástavbou
-Srůstání zástavby města s okolními obcemi – rozmělnění jeho hranic
-fotovoltaika

2/ Vnitřní krajina města

+Vytvoření Zelené osy města
+Přirozené frázování zástavby
+Iniciace obnovy a využití míst se silnou identitou
-Ekonomické faktory (investice do obnovy, oprava a údržba)

3/ Historické jádro, hradební okruh

+Silná identita místa (geografické a správní centrum)
+Turistické a kulturní cíle
+Revitalizace hradebního okruhu v zelené  – parkové korzo
+Kultivace parteru po úpravě dopravní dispozice
-Místní doprava
-Parkování
-Ekonomické zátěže – využití a údržba stavební struktury
-Legislativní zátěže – rigidní památková ochrana

4/ Kultura, školství

+Identifikace obyvatel s městem, osvěta, angažovanost
+Rozvoj turistiky a související rozvoj ekonomické sféry
-Problematická dopravní dostupnost města
-Ekonomické faktory

5/ Ekonomická sféra

+Obchodní centrum regionu (nákupy, služby)
+Prosperující průmyslová základna
-Nárůst dopravy a požadavků a parkovací plochy
-Environmentální zátěže
-Vytváření neprostupných území
-Změny v panoramatu města
-Vizuální smog – reklama, propagace

Slabé stránky

1/ Tranzitní doprava

-Plánovaný silniční obchvat města sníží intenzitu provozu na vnitřních komunikacích a převede tranzitní nákladní dopravu mimo centrum města
-Neurčený časový rámec výstavby silničních obchvatů
-Nárůst intenzit automobilové dopravy v okolí města
-Malá využitelnost nové nadřazené silniční sítě pro místní (vnitroměstskou) dopravu
-Poškození krajinného rázu
-Environmentální zátěže (hluk, zplodiny)

2/  místní doprava

+Kapacita místní dopravní sítě umožňuje při určitých úpravách provozu odlehčení zátěže v ulicích města, zejména okolo jeho historického jádra
-Deficit parkovacích stání

3/ Nevyužívané plochy ve vnitřním městě

+Možnost proměny, nové intenzivní využití ploch ve stávajících hranicích města
+Kapacitní rezervy pro novou zástavbu v centru města
+Revitalizace a zakládání nových ploch zeleně
-Ekonomické faktory (náročnost výstavby v limitovaných podmínkách)
-Legislativní omezení (předpisy, památková ochrana)

4/ Bariéry

+Definice hranic
+Ochrana zástavby
+Orientace ve městě
-Neprostupnost
-Izolace a následná degradace částí města

5/ Infrastruktura

+Rozvoj a rekonstrukce – přínosy pro produkční činnost na území města
+Uvolnění ploch pro výstavbu ve městě
+Zlepšení vzhledu krajiny, její ochrana
-Limity stávajícího stavu a kapacit
-Ekonomické faktory

Co z toho vyplývá?  Klatovy jsou centrické město s  jasně definovaným středem – historickým jádrem. Pokud má být přirozenou, pohodlně dostupnou součástí města, nemůže být odříznuté čtyřproudovou komunikací. Ve vnitřní struktuře města je proto nezbytná revitalizace hradebního okruhu, spočívající v jeho uvolnění od tranzitní a nákladové dopravy, následném snížení počtu jízdních pruhů a reorganizaci do jednosměrného provozu.  Výsledkem bude nové uspořádání s rovnoměrně rozmístěnými plochami pro parkování a zelení – parkovým prstencem po jeho obvodě.

V těsné blízkosti hradebního okruhu probíhá také koryto Drnového potoka, základní stavební kámen Zelené osy města. Podél něj (cca sever – jih) se v jeho údolní nivě nachází nejvíce problematická část města, plochy průmyslu a živelných přestaveb v uplynulých dvaceti letech. Prochází tudy trasa železnice, prvek městotvorný, ale také bariera rozdělující jeho území. Ve stejném směru (od severozápadní větve dokončeného dopravního obchvatu mezi Tajanovem a Štěpánovicemi až po jižní konec města, resp. okraj obce Luby) navrhujeme transformační osu města.  Chápeme ji jako iniciační element pro proměnu navazujících ploch i celkového dopravního režimu města. V první fázi by měla být dostavěna komunikace, trasovaná paralelně s železnicí. Do dostavby východní větve obchvatu města tudy bude vedena tranzitní doprava ve směru sever – jih. Tím dojde k uvolnění zátěže v místě hradebního okruhu. Iniciace, spojená s jejím vybudováním, spočívá také v lepší dopravní přístupnosti přilehlých rozvojových ploch. Území mezi zelenou osou a železnicí by se postupně mělo ve své prostorové skladbě proměnit. Jeho využití bude zřejmě stále ekonomicko-produkčního charakteru (obchod, služby a výroba), problematická je však dnešní forma. Předpokládáme, že výrobní procesy se zintenzivní a zefektivní, čímž dojde ke korekci stávající podoby areálů. S tím souvisí otázka jejich neprostupnosti – bariery nevnímáme jen jako negativní prvek – mají svůj význam v rytmu skladby města, hranic čtvrtí i jako orientační faktor, je ale třeba citlivě určit jejich přiměřený rozsah.

Dnešní obchodní centrum, ležící také na transformační ose, vzniklo konverzí průmyslových ploch v širším centru Klatov, a nikoli na volných plochách na jejich předměstích – to je bezpochyby pozitivní, ale standardizované haly a parkovací plochy mezi nimi utvářejí prostor, jehož podoba je v rozporu s tím, jak by zástavba ve vnitřním městě měla vypadat. Proměna tohoto – byť relativně nově zastavěného –  území je tedy žádoucí, prostor je nutno zpevnit a hierarchizovat.

Ve vnitřním městě existují další menší plochy, vhodné k proměně – některé vyznačujeme na výkresech. Jednou z nich je nádražní sektor – jeho část by měla být v budoucnu součástí zelené osy, prostor před nádražím je také dostatečně velký na to, aby zde bylo integrováno nádraží autobusové a jeho plocha uvolněna k zástavbě.     Pro život města je také důležité, aby se v něm rovnoměrně objevovala různá další veřejná prostranství – místa s výrazným společenským i prostorovým potenciálem. Na výkresech jsme některá z nich označili – většinou již existují, často ale potřebují prostorově dokomponovat a iniciovat využití ve společenském kontextu (např. Mercandinovy sady – oživení kolonády a parku, Tylovo náměstí – městská tržnice, předpolí městského jádra na plzeňském předměstí – dotvoření náměstí po změně dopravního režimu). Teprve tato místa budou spolu se zelenou osou a jejími radiálami tvořit celek veřejného, skutečně obývaného prostoru města. Tomu je pak přizpůsobena koncepce procházkových cest – zklidněných ulic, pěších tras a cyklostezek s vyznačeným přesahem do okolní krajiny.

Námi předkládaný koncept neřeší trasování infrastruktury – domníváme se, že má respektovat potřeby města, její úloha je servisní, nikoli městotvorná. V místech pro zástavbu vhodných, avšak nyní limitovaných ochrannými pásmy utilitárně trasovaných vedení by proto měla být jejich linie přeložena. Iniciačním momentem pro tyto změny bude mimo jiné i tlak na přednostní zastavování vytypovaných zón města tak, jak je popisuje následující kapitola.

Hranice města

Nehybnost je zhoubná, ale setrvání je věčné.  Jak to, že obojí je zdánlivě stejné, přesto však ve své podstatě tak fatálně odlišné? Nehybnost je statická, nemá začátek ani konec, ale setrvání je dynamické, protože v sobě skrývá mnoho vrstev významů i souběh minulého a budoucího. 4)

Město dnes nemá rozpoznatelnou hranici, ve které by mělo setrvat – vztah ke krajině není přesně definován. Nový územní plán musí situaci změnit – zbývající volnou krajinu ve svém okolí Klatovy nesmí ztratit.  Je třeba ji chránit a meze růstu zástavby určit. Navržené hranice pokládáme ve vztahu k celku (město a okolní krajina) za možné, ale ne nutně dosažitelné.  V přístupu k zastavování volných ploch musí být územní plán důsledně restriktivní.  Zastavitelné plochy proto navrhujeme rozdělit do etap – místa zastavitelná v delším časovém horizontu nebudou smět být využívána dříve, než se vyčerpají kapacity ploch pro výstavbu již uvolněných. To stimuluje poptávku po zastavění volných parcel ve vnitřním městě, modernizaci stávajícího stavebního fondu a proměnu nevyužívaných či k přestavbě určených míst. Ve vnitřním městě jsme jich našli mnoho, podrobnější průzkum by jistě odhalil další rezervy.

V souvislosti s hranicemi města opět nelze pominout vliv dopravních tahů.  Silniční obchvat je nezbytná věc, jeho linie ale bude také překážkou – nechť je tedy na části obvodu novou hradbou města, pro zástavbu nepřekročitelnou. Dopravní stavba ale není hradbou v původním významu a neměla by být neprostupnou v absolutním smyslu. Její průběh proto navrhujeme frázovat bránami v místech zelených radiál  –  tedy vstupů krajiny do města, respektive města do krajiny. Neznáme sice plánovanou niveletu obchvatu, nicméně v místě brány by mělo být vždy možné jej bez omezení a přirozeně překonat. Brána je místem, kde bude doprava vedena tak, aby to bylo možné pohodlně a v dimenzích odpovídajících krajinným souvislostem.

Po zbývajícím obvodu města ponecháváme možnost jeho volného, ale jasně definovaného přechodu do krajiny.  Obnovujeme fenomén městských humen jako místa rekreačního zázemí – ploch luk, sadů, hřišť, protkaných sítí polních cest, pěšin a cyklostezek – procházkových cest. Městská humna plynule navazují na horizonty volné krajiny a spolu se zelenými radiálami a bránami mají potenciál skutečně funkčních biokoridorů.  Proto také nesmí být tento konec města vymezen komunikací.  Poslední trakt zástavby bude dopravně přístupný pouze po vnitřní hraně. Koncept městských humen vychází z našeho přesvědčení, že Klatovy západní část obchvatu nepotřebují.  Tento sektor obvodu města je posledním, kde je možný přímý kontakt mezi zástavbou a volným prostorem bez omezení stavebním balastem a infrastrukturou. Je místem nejhezčích a relativně neporušených pohledů na město.  A takový by měl zůstat, silnice na Nýrsko určuje niveletu zástavbou nepřekročitelného horizontu. Jihozápadní okraj města a hlavní průhledové osy, vyznačené ve schématech by měly být v územním plánu definovány jako chráněné pohledové zóny, ve kterých nesmí být měněna charakteristická silueta Klatov. Existující rušivé elementy (poutače, reklamní tabule a dočasné stavby) by měly být odstraněny.

Součástí dokomponování obrazu města je také definice hranic zelených ploch, resp. jejich rozvoje tam, kde považujeme z hlediska kontextu za nutné přírodní charakter podpořit.

Dopravní řešení
Samotná doprava není původcem problémů, je to pouze vyvolaný jev 5)
Rozvoj dopravy řešíme pro všechny provozní subsystémy. Doporučujeme (viz schémata návrhu Město a krajina, Skladba města, Dopravní skelet, Schéma přenosu vybraných vazeb na grafických přílohách):

1/ Přípravu a realizaci silničních obchvatů podle stávajícího Generelu, ale bez západní strany, což považujeme po komplexním rozboru (včetně ověření dopravních vztahů) za urbanisticky žádoucí. Redukce obchvatu na východní rameno pohodlně umožňuje napojení všech silničních ramen (včetně sil. 191). Východní obchvat pak potvrzujeme jako základní pro zlepšení situace ve městě. Doplňujeme Jižní spojku (na relaci ramen silnic 22-27) pro vyloučení průjezdu obcí Sobětice. Na místních komunikacích pak navrhujeme provozní úpravu uliční sítě s šířkově limitovanými profily tak, aby zajistila odpovídající úroveň provozu, umožnila uvolnění obvodu historického jádra a další rozvoj. V západní části středu města doplňujeme osnovu novým dvoupruhovým úsekem Tangenty v tzv. transformační ose. Jižní část (v délce 1580 m) je napojena na průtah silnice 27 a vedena až ke křižovatce s ulicí Domažlická. Severní (délka 980 m) pokračuje jako novostavba podél železnice až k ul. Koldinova, kterou je převedena k Severnímu silničnímu obchvatu. Toto dotvoření (do kterého doporučujeme také realizaci Jižní spojky) přinese významné efekty nejen pro transformační území, ale i celoměstsky, zejména při možném delším odkladu realizace Východního silničního obchvatu. Tangenta umožní převést veškerou vnější dopravu těžkou i výrazný podíl osobní dopravy ve stávající síti mimo obvod historického jádra. Po realizaci Východního silničního obchvatu bude Tangenta provozována jako místní sběrná komunikace, dominantně na jižním úseku, úsek severní bude využíván zejména pro cílovou dopravu (nádraží, průmyslová zóna). Realizace Tangenty nebo Východního obchvatu jsou klíčem pro stabilizaci nového provozního režimu v uliční osnově středu města vymezením vnitřního dopravního okruhu. Předpokládáme jednosměrné a dvoupruhové uspořádání jako instrument přirozené orientace regulace provozu. Od toho jde odvodit provozní organizaci i v přilehlých sekcích zástavby.

2/ Problematika parkování předpokládá úpravu a doplnění stávajících parkovišť a návrh parkovacích garáží na místo plošně náročných individuálních garáží řadových.

3/ Městská hromadná doprava může rozvíjet koncepci uvedenou v Generelu a reagovat na návrh případnou úpravou tras, nebo doplněním zastávek. Autobusové nádraží pro vnější dopravu přemísťujeme k železničnímu.  Síť železnice považujeme za stabilizovanou. Zlepšení návaznosti nádraží na město pro pěší a cyklisty předpokládáme realizací zelené osy města.

4/ Pěší provoz je významnou součástí koncepce – ve schématech jsou vyznačeny principy a vazby na okolí a to včetně překonání bariérových komunikací. Rozvoj cyklistiky naváže na regionální trasy č. 38 a 305 a stávající síť podle možností urbanistického rozvoje a ve vztahu k atraktivitám a cílům rekreačním i kulturním.

1:25 000 a 1:10 000 – Základní výkresy (?)

Ačkoli bude výkres 1:25 000 hlavní přílohou územního plánu města, považujeme nyní za důležitější prezentovat celkový přístup – naše uvažování o městě jako harmonickém celku, složeném ze statických prvků vystavěného prostředí a krajiny a dynamických prvků toků energii potřebných pro jeho život.  V této konceptuální fázi proto přikládáme větší váhu popisu principů – tomuto textu a výkresovým schématům – jejichž syntézou je schéma skladby města, nabízející ideu jejich možného naplnění.

Vzhledem k velikosti města a zkušenosti s problematickým prosazováním regulačních plánů navrhujeme vypracovat v budoucnu také podrobnější výkres v měřítku 1:10 000, jehož zmenšený koncept předkládáme. Toto měřítko již umožní popsat charakteristiky jednotlivých čtvrtí/částí města, určit rastr uliční sítě a veřejných prostranství v nově zastavovaných plochách a posloupnost etapizace jejich naplnění. V kombinaci se závaznou textovou přílohou, stanovující pravidla stavění vycházející ze specifických vlastností a potřeb města, která by nahradila problematické (protože standardizované) OTP může vzniknout přiměřený, avšak dostatečně silný nástroj regulace.

Sebelepší územní plán nebude úspěšný, pokud se jej aktivně nechopí reprezentace města a nebude jeho realizaci svojí politikou dlouhodobě, bez ohledu na čtyřletý volební cyklus, iniciovat.  Úspěch záleží také na participaci s místním obyvatelstvem. Navrhujeme proto, aby byl pro zpracování konkrétního územního plánu vytvořen tým konzultantů, složený z místních autorit – lidí, kteří na začátku projektování pomohou při analýze města a následně při oponentuře návrhu.

Hornorakouský zemský zákon o ochraně obrazu sídla, 1989, překl. Ing.Vonderka 1990
Obraz krajiny – Václav Cílek, Vojen Ložek a kol, str.112, vyd.Dokořán 2011
ERA21 5/2012 – Jiří Klokočka – Belgické zrcadlo
Aleš Veselý – výstava Trvání a setrvání, DOX, Praha 2011
Pavel Hnilička – Sídelní kaše (1. vydání, 2005), str. 110, Kapitola třetí: Tvorba místa, citace dopravního inženýra Václava Maliny